Mikrobiom je souhrn mikroorganismů (bakterie, archea, viry, houby a další) a jejich genetického materiálu v konkrétním prostředí — například ve střevě, v ústech, na kůži nebo v pochvě. Lidské tělo hostí více takových společenstev najednou; každé má jiné podmínky a jinou roli.

Doplnit Diagram: mikrobiom vs. mikrobiota

Mikrobiom a mikrobiota

V odborné literatuře se někdy rozlišuje:

  • mikrobiota — společenstvo živých mikroorganismů,
  • mikrobiom — mikroorganismy včetně jejich genomů a produktů metabolismu v daném prostředí.

V běžných textech se oba pojmy používají volně. Na tomto webu je uvádíme srozumitelně a tam, kde na rozlišení záleží, to výslovně označíme.

Proč se o mikrobiomu tolik mluví

Výzkum ukazuje, že mikrobiální společenstva se podílejí na trávení některých látek, na místní imunitní rovnováze a na komunikaci s hostitelem. Z toho ale neplyne, že každé marketingové tvrzení o „vyčištění střev“ nebo „optimálním skóre“ má stejně silnou oporu.

Užitečné je ptát se: O jakém prostředí jde? Jaká metoda měření? Jaký závěr z toho lze a nelze vyvodit?

Co mikrobiom ovlivňuje

Strava, léky, věk a prostředí působí najednou a u jednoho člověka je nejde spolehlivě oddělit. Samostatně: co ovlivňuje mikrobiom. Rané období: vývoj od narození. Proč odchylka ve výsledku není diagnóza: dysbióza.

Kam dál

Zdroje a další čtení

  1. International consensus statement on microbiome testing in clinical practice (PMC) — limity klinického testování a reportování
  2. ISAPP — postbiotics consensus (Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology) — definice souvisejících pojmů v oblasti biotik

Odkazy slouží k orientaci ve veřejných zdrojích. Nejde o úplný přehled literatury.

Obsah má vzdělávací charakter a nenahrazuje individuální konzultaci s lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.