Střevní mikrobiom patří k nejvíce studovaným mikrobiálním společenstvům člověka. Osídluje různé úseky trávicího traktu a podílí se mimo jiné na zpracování některých složek stravy a na místních interakcích s imunitním systémem.
Co je pro střevo specifické
Podmínky se mění od žaludku po tlusté střevo (pH, kyslík, dostupnost vlákniny). Proto jeden vzorek stolice nevypovídá o celém trávicím traktu stejně podrobně a výsledky je třeba číst v kontextu metody.
Co často ovlivňuje složení
- strava — zejména příjem vlákniny a rozmanitost rostlin (viz vláknina),
- léky, zejména antibiotika (viz po antibiotikách),
- věk, zdravotní stav a další individuální faktory.
Čemu se vyhnout v interpretaci
Mezinárodní konsenzus k mikrobiomovému testování v klinické praxi mimo jiné nedoporučuje reportovat poměr Firmicutes/Bacteroidetes jako ukazatel individuálního zdraví ani hmotnosti a upozorňuje na nedostatečné důkazy pro běžné „indexy dysbiózy“. Výsledek testu také není automatický předpis jídelníčku. Proč samotné slovo nestačí: dysbióza. Hmotnost: metabolismus a hubnutí.
Podrobněji: testy mikrobiomu a jak číst výsledek.
Související témata
- Výživa a mikrobiom
- Probiotika
- Nadýmání, IBS, SIBO a osa střevo–mozek
- Kožní a vaginální mikrobiom — jiná prostředí
Zdroje a další čtení
- International consensus on microbiome testing in clinical practice — Firmicutes/Bacteroidetes, dysbiosis indexes, klinické limity
Obsah má vzdělávací charakter a nenahrazuje individuální konzultaci s lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.